Welcome sweetie~

Nudíte se hodně?

Rin + len dance by chuuCamiiPojďte mě zaspamovat! :3Rin + len dance by chuuCamii

blog mi pomalu umírá .-. chvilku strpení, snažím se to tu oživit :3
kašlu na to!! půl dne se píšu s blbinama do boxů a podobných kravin a pak se mi to smaže kvůli připojení .-. vím že to je hloupost ale beru to jako signál, že si mám dát minimálně pauzu. A taky mě to znamenitě naštvalo.

Recenze: Shigatsu wa kimi no uso

21. září 2016 v 11:36 | Renyu |  Anime a Manga
Well, sice jsem chtěla nejdřív ten blog oživit nějak co se týče vzhledu a hlavně rubrik, protože v tom mám sama bordel (néé, vůbec jsem nezapomněla, jaké jsem tu měla rubriky), ale jak jsem psala, jeden z mých hlavních cílů byly právě recenze - ani nevím proč, možná mám nějaký zvláštní pocit, že mě to může záhadně obohatit, nebo to bude taky tím, aby to moje věčné čučení do obrazovky mělo trochu smysl - a tak jsem se tedy rozhodla, že bych mohla tuhle sepsat hned, protože mám ještě čerstvé dojmy. (hahaha ten byl taky dobrej, ten článek tu leží rozepsaný vesele týden a já nemám vůbec čas se k tomu dokopat, ale jak už jsem jednou řekla, blog oživím, tak ho oživím!)
Takže tedy Shigatsu wa kimi no uso, další anime, co má trochu delší název, který jsem si zapamatovala až při psaní tohoto článku, jdeme na to.
(Ten název mimochodem znamená něco jako "Lež, kterou jsi řekla v dubnu" což jsem taky zjistila asi až dvě minuty zpátky, no nevadí, japonsky stále neumím)
Výsledek obrázku pro shigatsu wa kimi no uso gif



Arima Kousei, bývalá dětská hvězda ve hraní na piano se kvůli traumatu spojeným se smrtí jeho matky (kvůli které na klavír hrál) rozhodl, že se nástroje už nikdy nedotkne a odmítá mít s hudbou cokoliv společného.
To by ale nesměla přijít Kaori, úžasná, krásná a prostě od pohledu dokonalá houslistka, která ho ke hře opět dokopává.

Co se týče postav, žádná sláva to není. Vesměs se to točí kolem hlavních hrdinů - již zmíněného Arimy (který je uřvanější než Amano Yukkiteru s Arminem a třema klasickýma anime holčičkama dohromady), Kaori, klasické energií narvané anime hrdinky, co má k velkému překvapení nás všech svoji temnou stránku, Tsubaki, což je Arimova kamarádka (samozřejmě do něj tajně zamilovaná) a lamače dívčích srdcí Watariho, posledního Arimova kámoše. Víc jich nemá,protože Arima je osamělý chudáček, co si už nedokáže ani trochu užívat života, kvůli svému traumatu, které vám - ať budete chtít nebo ne - bude připomínat v každém díle minimálně třikrát.
Právě padla otázka, jak moc zbývá prostoru pro děj, když se tolikrát dozvíte, co má Arima na srdíčku.
Skoro žádný.
Děje se tu člověk vážně moc nedočká, minimálně prvních devět epizod - obvyklý jeden díl tohohle vlečícího se dojáku totiž obnáší jedno klavírní vystoupení a hromadu smutných řečí k tomu.
Po přibližně devátém díle se to sice trochu rozjede, ne však úplně nejlepším směrem, pokud nejste fanoušci zamotaných vztahů, popírání lásky a věčných milostných trojúhelníků. Divím se tedy, jak je možné, že tady mohly milostné trojúhelníky vůbec vzniknout, protože Arima se nemůže zdát nějak hezký, milý, chytrý ani snad nic jiného, ale kdo ví, já pro to nemám ten správný cit. A připravte se na pořádnou hru na city. Protože brečet je tady povinnost.
Výsledek obrázku pro shigatsu wa kimi no uso gif
No dobře, na konci jsem řvala taky. Ale pššt, to si nechte pro sebe.
Musíme totiž nechat, že ta hra na city je docela povedená. A pak se musí nechat, že je to všechno i docela hezky podáno, děje se tam sice to, co se v něčem jiném odehraje za čtyři díly, ale je to opatlané jakousi atmosférou z cukrové vaty, lístků sakury a pomalých melodií, že je možné se do toho občas i zakoukat. stále je to zajímavější než učebnice matematiky
Ty melodie piana jsou celkem hezký. Za to si to získává pár bodů, škoda jen, že když se hraje, tak to znamená čtvrthodinový monolog.
Ještě jsem byla nadšená (hlavně díky coveru od Kolorky, Aelynn a Hiromi) z prvního openingu, z kterého jsem měla husinu jak prase, protože mi došlo, že tu písničku vlastně znám a pak mi zase hrála v hlavě celé odpoledne.
(ano, tenhle bod byl obrovským přínosem pro vás všechny)
Co mi hlava nebere, jak se tohle mohlo do háje dostat na první příčky některých žebříčků a že to má/bude mít (nevím, zase tak moc jsem to nezkoumala) ještě film, protože dvaadvacet dílů na tohle stačilo víc než bohatě
kdyby radši udělal někdo film třeba na Angel Beats nebo něco jiného, co by za to trochu stálo
No ale každý má samozřejmě jiný vkus, tak buďme tolerantní!
Takže když to tak shrnu - asi jsem možná až moc kritická, ale bylo mi to doporučeno, když jsem hledala něco psychologickýho, co vám nedá spát, pomalu z toho zešílíte a budete muset myslet nad smysly života a tak podobně.....musíte to brát v potaz, že mě potom tenhle poklidný hudební čajíček tak trochu hodně zklamal - na druhou stranu, byla moje chyba, že jsem mohla na něco takového vůbec naletět - každopádně, pokud hledáte něco u čeho celkem vypnete, trochu pobrečíte a poslechnete si dlouhé monology doprovázené vážnou hudbou, směle do toho,bude se vám to určitě líbit.
Dala bych tomu nějakých 5/10, což není nic extra, ale úplná katastrofa to taky není. Tak to byla moje děsně seriózní recenze sepsaná nějak během několika dní,takže asi není moc čtitelná, ale co by se taky dalo čekat, že ano, tímhle to tu oživím asi jako sebe po noci když jsem spala tři hodiny :d
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama