Welcome sweetie~

Nudíte se hodně?

Rin + len dance by chuuCamiiPojďte mě zaspamovat! :3Rin + len dance by chuuCamii

blog mi pomalu umírá .-. chvilku strpení, snažím se to tu oživit :3
kašlu na to!! půl dne se píšu s blbinama do boxů a podobných kravin a pak se mi to smaže kvůli připojení .-. vím že to je hloupost ale beru to jako signál, že si mám dát minimálně pauzu. A taky mě to znamenitě naštvalo.

Jak bylo v Itálii

12. května 2016 v 19:48 | Renyu |  Diary
Ano, hodně málo sem lezu. Protože mám psací blok a když píšu, snažím se soustředit na soutěže, které mi jsou přece jen trochu víc k užitku než blog (tím nechci říct, že by byl bezcenný, zbytečný nebo bych si ho nevážila, to vážně ne, ale ty soutěže posunou člověka o něco víc, protože porota je zkrátka - co si budeme nalhávat - podstatně náročnější čtenář, než většina blogerů, minimálně tady jsou lidi už nějak zvyklí, že případy jako já píšou někdy naprosté bláboly.
Slíbila jsem si ale, že když sem už neházím nějaké hrozně deep články, nebo články jako takové, můžu sem alespoň psát své zážitky, dělat si z toho blogu rádoby deníček a sdílet tu, jak jsem se měla a po pár letech si to projít. A vzhledem k tomu, že jsem tu psala o první části výměny s Italy, proč nenapsat i o té druhé, té mnohem zajímavější, tedy té co jsem strávila já v Itálii.

ehmmm
renyu cestovatelkou, přesně to se mi k tý fotce hodí :'D
Minule jsem psala o svojí specialitě vždy onemocnět, když se něco děje. Tak to chvíli vypadalo, že budeme muset zavolat učitelce, že nepojedu, protože můj zdravotní stav byl vážně zajímavý. S mamkou jsme se ale domluvily že to riskneme a že pojedu i tak a jsem za to upřímně ráda a je mi jasné, že bych příšerně litovala, kdyby se to takhle nestalo.
Takže jsem v šest večer nadšeně seděla mezi super lidma v buse a odjížděla směrem do Itálie. Co povědět o cestě...že budeme spát, to bylo sakra naivní si myslet. Usínat se začalo kolem dvou ráno a v kuse člověk mohl spát maximálně hodinu, protože pak musel změnit pozici, to se nedalo prostě .-. zajímavé bylo i dohadování se s řídičem ve stylu "u první pumpy kolem které projedeme, zastavím" "tam byla pumpa" "tu jsem neviděl"
páni páni páni, já si fakt tleskám, tenhle článek tu mám rozepsaný od poloviny dubna (yyy) no tak jdu vzpomínat co bylo dál
Přijeli jsme po veselé cestě do toho jejich městečka. Orvieto je doopravdy maličké, prostě takový ten typ města, kde popojdete tři kroky a potkáte někoho, koho znáte, ale bylo vážně hrozně krásný, to zase jo. Takový ten úžasný italský styl, vysoký zdi, úzký ulice, kamenná cesta. Fakt, já ten styl miluju.
Setkala jsem se s rodinou italky. Po tom, co jsem zažila italy u nás bych řekla, že její rodiče by mohli být takový ten styl "dělej si co chceš, nám to je jedno" ale to doopravdy nebyli! Její maminka byla děsně starostlivá a milá a táta si ze všeho dělal srandu, dobře se s nimi mluvilo, byli vážně strašlivě milí a neustále mi chválili moji italštinu :D
nějaká ta krajinka
Po příjezdu k nim domů mě nechali se vyspat, za což jsem po té cestě byla doopravdy vděčná, ale jestli víte, jak vypadá italská postel - oni tu deku zastrkávají pod matraci a mě to samozřejmě nedošlo, takže jsem se probudila a úplně se klepala zimou, fuj. A pak přišel na řadu ten jejich oběd. Že se v Itálii jí hodně ví asi každý, ale zažít to je něco úplně jiného. Přinesli mi lasagne a protože mi chutnaly, udělala jsem největší kravinu co jsem mohla a přidala si. Byla jsem akorát tak plná, když mi naservírovali flák masa, pak brambory, ty polili hromadou oleje, ten vytřeli jejich chlebem (který je mimochodem úplně hnusný, fakt na pečivo jsme tam nadávali neustále, mají ho hrozně bez chuti, tvrdý..asi jako u nás po několika dnech), pak rajčatový salát, jablko (oni si dali tak čtyři) a muffin. Takhle jsem se nepřejedla ani u babičky.
Večer jsme měli společnou večeři s celou třídou, byla to celkem sranda a kolem půl jedenácté jsme jely domů. Druhý den byl takový ten rodinný s volným programem, takže jsme mohli vstávat v deset, což...kdo mě trochu zná, ví, že normálně bych doma nevstala po sedmé, prostě jsem ranní člověk, vstávám brzo, ale v tu chvíli jsem byla tak mrtvá, že jsem vážně do těch deseti spala. Společně s pár klukama co se hodně kamarádili s mojí italkou a jejich českými partnery jsme se vydali do dalšího malého městečka - Viterba. Poté jsme se ještě podívali do Bolseny a k nějakému jezeru, a které si už vážně nevzpomenu qwq
Další den jsme zase byli se všemi a procházeli to jejich maličké městečko. Je vážně boží, sice bych tam asi žít nemohla - přiznejme si, jsem zmlsaná pražačka a líbí se mi, že stačí několik stanic metrem a mám na dosah všechno, na celý život by na mě bylo Orvieto dost maličké, ale pro turistku je to vážně dokonalost. Jeho centrem byl kostel na "náměstí" ten byl vážně docela epic, hlavně v noci *--*
člověk se na to nemohl vynadívat :3
přes den to bylo taky hezký samozřejmě
ok, vím že je to mainstream typ fotky a že já neumím skákat, ale tuhle mám fakt ráda :D
Akorát jsme tam měli hrozně nepříjemnou a nudnou průvodkyni no ._. pak jsme se podívali do katakomb a Studny sv. Patrika. Zní to neuvěřitelně, ale i když mají italové to jejich tempo, tak jsme byli děsně vyčerpaní, mrtví a unavení.
to bylo v tom dole, prý to má kolem 80 m .-. to je deep, co?
Další den jsme jeli do Sieny. Italům jejich profesoři Sienu zakázali, protože asi půl roku zpátky byla epidemie ve Florencii (což má logiku jako prase, hlavně, když my tam byli, takže i kdybysme se náhodou nakazili, tak jim to přivezeme), ale ze srandy jsme nosili roušky - tedy "nosili", vyfotili jsme se s nimi a pak je zase uklidili, a řeknu vám jedno, mít na obličeji roušku a brýle je děs :D
Jinak Siena je taky dokonalá. Je to prakticky jako Orvieto, ale mnohem větší. Samozřejmě tam byla hromada kostelů a podobně, navštívili jsme klášter (ten který je spojen se svatou Kateřinou) a i když vám na rovinu řeknu (jestli jste to z mýho psaní zatím nepochytili, protože to asi jde dost znát) - nejsem věřící, všechno to jde mimo mě, a teď se chci omluvit lidem, co věří, ale já to opravdu nijak zvlášť nemusím, ne kvůli víře jako takový, ale celkově kvůli tomu, co pro tu víru lidi dělají, takže bych nečekala že z toho budu tak unešená, ale prováděla nás tam jeptiška, která byla vážně milá, strašně moc milá, hrozně dobře se poslouchala a vlastně to byla asi nejlepší průvodkyně jakou jsme v tý Itálii dostali za celý pobyt. Pak jsme se podívali do Duoma Sieny, které bylo vlastně to samé jako to v Orvietu, jen zkrátka o něco málo větší no :D
Dostali jsme rozchod a já měla možnost koupit prvních pár dárků a žrát zmrzlinu (tý jsem za celý pobyt snědla vážně požehnaně).
vím že neumím fotit ale bylo to obrovskýý
a zevnitř *-* ano vím, že ta fotka je děsná, ale kostely nejdou zevnitř vyfotit hezky, protože tam je takový to naživo úžasný okýnko, na jehož název si vzpomenu zase jen v italštině :DD
to náměstí bylo taky úplně libový :3
Ten večer jsme měli mít společnou večeři a my jsme se s kamarádkou už od začátku pobytu dohadovaly, že prostě MUSÍME udělat nějakou sázku (a že ta co to prohraje tak půjde do školy s turbanem z ručníku na hlavě) a co nenapadlo lepšího, než že se vsadíme o to, že sníme pizzu celou.
A věřte nebo ne, obě jsme to daly (i s dezertem!), já pak třikrát přeběhla to jejich náměstíčko a byla v pohodě, ale té kamarádce bylo hrozně blbě :'D jsem svině no. Ale sázka tím byla nedořešena a stále od té doby nic nemáme. Škoda no.
Ten den jsme šli spát kolem půlnoci
Druhý den se vstávalo kolem půl páté, abysme stihli bus do Říma, protože byl nějaký problém ohledně řidiče a parkování či co. My si naivně mysleli, že se ty dvě hodiny v buse prospíme. Italové ale vytáhli repráky a pustili italský rap na plný pecky.
Bez komentáře.
Přijeli jsme do Říma a asi hodinu čekali, než nás pustí do Vatikánu, kde jsme se proplétali dalších asi pětačtyřicet minut, než audience vůbec začala. Upřímně, v životě jsem neviděla tolik lidí na jednom místě. Fakt strašně, strašně moc. Nebylo prakticky možný se hnout a kde papež byl člověk vždy poznal podle toho, kam směřovaly foťáky a selfie tyče. Bylo to šílený. Ale hezký, to se musí nechat.
Po nějaký chvíli audienci už nikdo moc neposlouchal (ono to ani moc nešlo) a mimo jiné jsme blbli s foťákem.
asi nejlepší fotka papeže jakou kdo vyfotil, ukradena kamarádovi :c na těch mých se najít skoro nedá .-.
jo, tyhle hovadiny nás bavily hodně :'D
Bylo vtipný, že v tom množství lidí vážně nebylo poznat, kdo je jak oblečený, ale my museli být oblečení podle pravidel, takže ideálně do třicetistupňovýho Říma.
Pozor velký objev/zklamání ve Vatikánu mají fakt děsný toitoiky
Potom jsme navštívili českou ambasádu a dali nám rozchod, jenže se řeklo jenom italům, kde je sraz, takže jsme bloumali v okruhu dvě stě metrů asi hodinu a nikdo se nemohl rozhodnout, kam se jde.
Pak jsme prošli pěšky asi půlku Říma (měli jsme zakázáno jezdit metrem kvůli teroristům) a já myslela, že mi upadnou nohy (génius si do Itálie vzal steelky a boty na plochý platformě a na steelky fakt nebylo počasí). Kolem pěti jsme došli ke Koloseu, který je fakt úplně úžasný, jen škoda, že jsme tam byli už v takovým stavu v jakým jsme byli, protože jinak by si to člověk prostě užil víc.
co bych byla za turistku v Římě bez fotky u Kolosea
Předposlední den...už nastávala taková ta klasická "depka" z toho že to končí, všichni jsme prostě vnitřně posmutněli no, hrozně to uteklo. Jelo se do maličkýho, fakt maličkýho města, ještě menšího než Orvieto, kde nebylo ale s prominutím prostě nic, akorát tak dva kostely, ale ty byly snad ty nejvíc "socka" kostely co jsme tam navštívili, žádný obchody, jedna cukrárna, jinak vážně nic. Večer se pořádala pro změnu rozlučková večeře, což bylo taky zajímavý, protože se nám tam povedlo s jedním Italem, který z Orvieta nebyl po Orvietu bloudit v dešti.
Ale byla to sranda ofc c:
Poslední den byl jediný, kdy bylo hnusně, pršelo, třicítky v háji, byla mi zima a asi taková byla i naše nálada, komu by se taky chtělo pryč. Prostě úplný chjoo, je to v háji a končí to, už je asi nikdy neuvidíme, z toho nikdo nikdy není nadšený a loučení je prostě vždycky smutný qwq
Ale musím říct, že ten týden byl naprosto dokonalý, stalo se tam neskutečně moc úžasných věcí, na který budu ráda vzpomínat, jsem strašně ráda, že jsem tam s těma lidma byla (jak s Italama, tak i s Čechama, protože člověk zase o něco líp poznal kolektiv třídy a i když se běžně pohybuji spíše na jeho okraji, bylo fajn vidět některý lidi zase z jinýho úhlu, líp se s nima seznámit a vlastně si uvědomit, že jsem v děsně super třídě), jsem ráda za ty zážitky...vím, že se opakuji, asi se to nedá číst, jen se tu snažím popsat ten neskutečnej, dokonalej pocit, když se ráno jen tak nadechnete a řeknete si "takhle voní Itálie".
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 12. května 2016 v 20:22 | Reagovat

... myslím, že Toitoi jsou hnusný všude na světě :D
Jinak tu italskou kuchyni znám, na mě je až moc těžká, moc oleje... Takže nejvíc jsem si tam užívala zmrzliny :D

2 beepinka beepinka | Web | 20. května 2016 v 15:48 | Reagovat

Krásné fotky a krásné zážitky ^^)/

3 Penny Mizuki Allonsy Penny Mizuki Allonsy | Web | 7. července 2016 v 10:38 | Reagovat

Zmrzlina je fakt dobry spolecnik, zvlast ted o prazdninach xDD Za par dni jsem ji snad snedla vice, nez za cely skolni rok- hmm, jo urcite :D
Ja bych neprezila cestu busem :'D Fakt obdivuji lidi, co dokazou 10h sedet v autobuse a neudela se jim zle.
Ta sazka me dostala xDD Docela by me zajimalo, jak by se ucitele tvarili, kdy jedna z vas prohrala a sla do skoly s tim turbanem :D
A Vatikan!! OMG, tam bych chtela :D
Kazdopadne pekny fotky! A urcite strasne pekny zazitky. Po tomto vylete musis mluvit italsky jak prava Italka :D

Jinak me spis stve, kdyz se mi smaze clanek, na kterym jsem si dala fakt zalezet. To jsme pak fakt nastvana :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama