Welcome sweetie~

Nudíte se hodně?

Rin + len dance by chuuCamiiPojďte mě zaspamovat! :3Rin + len dance by chuuCamii

blog mi pomalu umírá .-. chvilku strpení, snažím se to tu oživit :3
kašlu na to!! půl dne se píšu s blbinama do boxů a podobných kravin a pak se mi to smaže kvůli připojení .-. vím že to je hloupost ale beru to jako signál, že si mám dát minimálně pauzu. A taky mě to znamenitě naštvalo.

Až teď první letošní výkec?

23. ledna 2016 v 21:26 | Renyu |  Diary
Well, chtěla bych se nějak nejdřív omluvit za svoji "aktivitu".
Za celý leden tu nemám zatím jediný článek, což znamená, že jsem tenhle rok nic nenapsala (styď se Renyu)...
celých dlouhých třiadvacet dní...
to má tenhle rok zatím JEN třiadvacet dní?
Poslední dobou se hrozně ztrácím v čase, nejsem schopná se v něm orientovat, věci co se staly týden zpátky mi připadají klidně i měsíc daleko.
Je to zvláštní, připadá mi, že už máme za sebou tak tři měsíce tohoto roku a při psání data jsem se spletla jen jednou a to asi tak třetího. Pak jsem už psala normálně, automaticky 2016. To se mi obvykle nestává, naopak mi většinou trvá, než si zvyknu .-.
Možná za to může můj určitý strach, že mi letošek proteče mezi prsty, stejně jako se to stalo s loňským rokem, a i když je leden, mám pocit, že mi toho možná už hrozně moc uteklo.
Je to strašně zvláštní pocit.
Taky se vůbec netěším na víkendy. Vím, že jakmile budu chvíli dělat něco "užitečného" tak se tím "vyčerpám" a budu si muset jít "odpočinout". Třeba zapnu facebook. No a tradá, zbytek odpoledne je v háji. Ne to zase ne, ale na internetu je jedna příšerná věc - nikdy nevíte, kde skončíte. Třeba před pár dny (doufám, že to byly dny) jsem hledala informace na úkol z italštiny do školy, informace o Svaté Kateřině a skončila jsem u jakési studie o tom, že jde vychovávat homosexuální kačery.
Neptejte se mě, jak je tohle možný, já taky nevím. Síla internetu.
Pořád mi připadá, že nemám co na práci, že se flákám a že marním čas, což je hrozný, tenhle pocit jsem nikdy neměla. Takže se snažím nějak pořád něco dělat a čas tím pádem využít co nejlíp. Zatraceně, to zní jako by se ze mě stával workoholik :D
No takže to je možná jeden důvod, proč tu zatím nic nebylo. Prostě nějak...nakonec čas nebyl. A ano, začínám se do svých keců zamotávat.
Ten druhý důvod byl prostě blok, který nějak pořád přetrvává, proto píšu jen takový výkec, nemám tušení o čem psát, nemám o čem psát a když mám o čem psát, tak nemám zrovna čas a když ho mám, tak se mi psát nechce. Jo, super logika.
Abych nevypadala, že jsem ale nenapsala ani čárku, dostala jsem se opět k wattpadu. Já tam nikdy nepsala nijak aktivně, mám tam tedy jeden starší příběh, ale to už vážně nemám tušení, o čem to vlastně bylo. Proč jsem nepsala aktivně..no přiznám se, že z části proto, že to nikdo nečetl, což je celkem demotivující. A je mi to záhadou, protože, teď nechci znít namyšleně, ale řekla bych, že budu lepší než určitý procento wattpadu už jen proto, že napíšu vyjmenovaný slova správně. A jestli ne, tak to byl hodně zlej překlep. A nebo proto, že nepíšu dementní fanfikci, tím myslím doopravdy dementní, vy co na wattpad občas vlezete nejspíš víte. To, co píšu teď taky nikdo nečte. Byla bych vděčná, kdyby si to někdo z vás přečetl a zkritizoval mi to, abych pochopila proč. Nebo si to apoň přečetl, abych nemohla furt fňukat, že to nikdo nečte. Takže jestli máte nervy a pár minut, tady mi uděláte radost.
Poslední dobou mě mnohem víc, než psát příběhy plný děje baví psát útržky, popisy a tak. Něco takovýho je snad i někde tady na blogu.
Chtěla jsem vám toho sdělit mnohem víc, ale všechno se mi to nějak povypařovalo z hlavy. Takže se to dozvíte třeba později. Stejně nešlo nejspíš o nic důležitého, to nejde vlastně nikdy.
Ale došlo mi, že jsem si vlastně letos po dlouhé době, asi tak po šesti, sedmi letech dala předzevzetí. Je vtipné, že mi to došlo až třiadvacátého ledna, přestože jsem si ho dala hned o půlnoci. Vlastně dokonce dvě.
To první je, že využiju každé příležitosti něco zažít, a zažiju toho co nejvíc. A taky si to užiju, of course. Prostě budu vytvářet zážitky, vzpomínky.
To druhý je, že se naučím šít.
A protože to vždycky chce aspoň tři věci, tak připisuju třetí bod.
Nevzdám se. V ničem. I když toho budou mít moje nervy dost.
v šití obvzlášť
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Penny Mizuki Allonsy Penny Mizuki Allonsy | Web | 8. února 2016 v 16:46 | Reagovat

Mne pripada, ze uz je snad pul roku za nami :D Ten cas strasne leti T.T Fakt si nedovedu predstavit, ze uz jsou dva mesice po Vanocich. I mean really?
Ohledne napadu na blog, moc jich zrovna nemam :D Nekdy mi trva strasne dlouho, nez neco vymyslim a na konec se to ukaze jako totalni blbost :D
Jinak, ten pribeh z wattpadu si nekdy prectu ^^ Nevedela jsem, ze se tolik lidi venuje wattpadu :D
Jinak to siti urcite das a ty super zazitky taktez, protoze ja ti verim :D
A kdyz uz tu pisu takhle koment o nicem, chtela bych ti opozdene, sakra hodne moc opozdene pogratulovat k narozeninam. Ja vim, takovy troll jako ja se snad ani nenajde :'D V blizke dobe se ti pokusim neco nakreslit, tak uvidime jak to dopadne :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama