Welcome sweetie~

Nudíte se hodně?

Rin + len dance by chuuCamiiPojďte mě zaspamovat! :3Rin + len dance by chuuCamii

blog mi pomalu umírá .-. chvilku strpení, snažím se to tu oživit :3
kašlu na to!! půl dne se píšu s blbinama do boxů a podobných kravin a pak se mi to smaže kvůli připojení .-. vím že to je hloupost ale beru to jako signál, že si mám dát minimálně pauzu. A taky mě to znamenitě naštvalo.

Tak...a šestnáct

31. prosince 2015 v 19:00 | Renyu |  Aktuálně

Tak a za nějakých pár hodin to i u nás, v Česku skončí. Bude nový rok. Rok označen dva tisíce šestnáct. To je sakra divný, divný, divný, divný. Vůbec mi to nesedí, už samo o sobě. A ještě míň, mnohem míň mi sedí, že se ty čísla mění tak rychle. Ještě teď jsem si pořád pomalu nezvykla na tu patnáctku, vždycky když vidím nějaký článek, kde je dva tisíce čtrnáct, říkám si, vždyť to je přece letos - a pak mi to dojde. Není to letos. A za pár hodin to podle toho čísla nebude ani rok ale rovnou dva roky zpátky.

Skoro si i připadám staře, když to takhle letí. To přece vždycky všichni říkali "čím starší jsi, tím rychleji to utíká" a je to asi pravda. Bylo by to i docela logický, když si to vezmete, když vám je pět, jeden rok vašeho života je celá pětina. Pro mě je to už čtrnáctina. Jednou to bude třeba i jednasedmdesátina, jestli se moje šikovnost neprojeví dřív.

Moc nejsem nadšená, že teď píšu tenhle článek, jakési takové to skoro povinné shrnutí toho roku. Ono totiž, já jsem pěkná naivka a věřím, že se přece kdykoliv může cokoliv stát (zatraceně, já tuhle větu tak nerada říkám, protože když jsem ji jednou řekla, v běžném hovoru úplně naposledy, aspoň myslím - skutečně se o hodinu později něco stalo, z toho leze člověku mráz po zádech), říká se přece "nechval dne před večerem", ony se sice ty "velké" a podstatné věci nedějí na povel, málokdy je člověk čeká, vlastně je nečeká nikdy, proto jsou taky až tak velké, protože je to šok - zkrátka a dobře ale, když teď začnu letošní rok děsně vychvalovat, kdo ví, jestli se za dvě hodiny třeba nestane něco strašného, a když na něj začnu teďka děsně nadávat, jak všechno stálo za nic a nebylo na něm nic dobrého, co vy víte, jestli za dvě hodiny nevyhraju loterii, nebo mi někdo nevyzná lásku (loterie je daleko pravděpodobnější možnost, v mém případě, ale to snad ani dodávat nemusím).

Já nehodlám psát ale ani jeden extrém.

Dobře, vím sice, že jsem už několikrát napsala něco ve stylu, že tenhle rok zrovna něco úžasného nebylo, že většina toho co se stalo byl jeden fail za druhým, no a že mi zrovna moc dobrého nepřinesl. Ona to vlastně je docela pravda. Celý rok jsem se pěkně užírala těmi děsně deep teen problémy. To si pamatuji, jak jsem si jako malá myslela "já nebudu ta puberťačka co má v pubertě problémy, já tím projdu přece jako nic".

V roce dva tisíce patnáct se tohle přesvědčení skvěle vyvrátilo, děkuju.

Ale upřímně? Všechno zlé je prostě pro něco dobré. Když už nic jinýho, všechno vám dá zkušenosti. Ty mi tenhle rok určitě dal. Všechno člověka posouvá trochu dál, všechno, ať už o menší nebo větší krok, někam ho to posune. A to mě taky posunul. Připadá mi, že ten rok pro mě byl trochu jako škola. Jako něco, co si člověk nemá užívat, něco, z čeho se má učit. Třeba mě naučil se mít aspoň trochu ráda. Naučil mě si víc vážit lidí kolem sebe, vážit si jich aspoň z poloviny tak, jak si to zaslouží. Naučil mě se učit, když jsme už u tý školy. Ale samozřejmě, stejně jako ve škole se najdou i věci co jsou jen stoprocentně pozitivní. Třeba jsem potkala pár skutečně fajn lidí. Ano, letos.

Nechci tady vypisovat všechno. Jsem líná, nebaví mě to, bojím se, že bych na něco zapomněla. Nemám na to náladu. Navíc to podstatnější tu už stejně na blogu někde je, tím zbytkem se nechci ani chlubit, ani litovat, ani to jen tak prohodit. Stejně by to nikoho nezajímalo.

Takže...jak ukončit tenhle hrozně hluboký článek....nějak děkuju tomuhle roku, děkuju za to co mě naučil, děkuju za příležitosti co mi dal a děkuju za to že končí, protože ho z větší části musím brát vážně s nadhledem, abych ho mohla mít ráda. Nemám ani ráda číslo patnáct. Ale ne, to je hnusný. Prostě...no, co říct. Sbohem, nashledanou.

Těším se na šestnáctku.

Šťastný nový rok všem!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ♦Reina♦ ♦Reina♦ | Web | 31. prosince 2015 v 20:37 | Reagovat

Mluvíš mi z duše, Renyu.
Pravda, ten čas běží tak strašně rychle.. Taky jsem si ještě pořádně nezvykla na 2015, a co teprve na 2016... všechno to je weird.
Nejvíc mě stejně dostává to, když jsem třeba na youtube, a uvidím rok vydání 2010.
"Vždyť to bylo před chvílí"... No jo, chvíle trvajíc přes pět let.
Ale na další rok se strašně těším. Ve dvanáct v noci budu zase brečet dojetím, jako každý rok... jsem nenapravitelná. :D
Hodně štěstí do nového roku... ♥

2 AWIT•ER AWIT•ER | Web | 1. ledna 2016 v 19:24 | Reagovat

Fakt nechápu jak to mohlo tak utéct.. Já si ani snad moc nevybavuju co zvláštního se tenhle (sakra, minulej) rok stalo, každopádně souhlasím s tím "srovnáním" se školou, je fakt, že jsem se toho dost naučila.. A to opravdu nemám na mysli školní předměty. Pochopila jsem dost věcí a tak nějak si vytřídila v hlavě jakési.. priority? Ok, nebyl to zas tak špatný rok.. :D Snad bude tenhle aspoň stejně fajn a dá se říct, že relativně bezproblémovej jako patnáctka :>
I tobě šťastný nový rok^^

3 kouzelnakrajina kouzelnakrajina | Web | 2. ledna 2016 v 18:54 | Reagovat

Uteklo to ohromnou rychlostí jako kulový blesk, v tom máš pravdu :_)

4 beepinka beepinka | Web | 18. ledna 2016 v 17:46 | Reagovat

Přesně tak,všechno zlé je k něčemu dobré. Je potřeba snažit se ve všem zlém vidět i tu pozitivní stránku,protože ono ji to většinou má. ~ Doufám,že tenhle rok bude lepší,než ten minulý :) Je fakt hrozné,jak ten čas letí rychle :/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama