Welcome sweetie~

Nudíte se hodně?

Rin + len dance by chuuCamiiPojďte mě zaspamovat! :3Rin + len dance by chuuCamii

blog mi pomalu umírá .-. chvilku strpení, snažím se to tu oživit :3
kašlu na to!! půl dne se píšu s blbinama do boxů a podobných kravin a pak se mi to smaže kvůli připojení .-. vím že to je hloupost ale beru to jako signál, že si mám dát minimálně pauzu. A taky mě to znamenitě naštvalo.

Dívka s Pomeranči - Recenze 02

21. června 2015 v 17:17 | Renyu |  Knihy~
Konečně nám ve škole vrátili čtenářský deníky, takže můžu sesmolit další recenze (jako víte, já si s tím vždycky dám práci na několik stránek, takže jsem potom příliš vysílená, abych to psala hned na blog, dám si pár dní pauzu, pak přijde zkouškové a najednou už nemám ty čerstvé dojmy z knihy, takže ta recenze prostě nemá šťávu :'D)
Takže, tady to je.

Jak jste si přečetli, jde o knihu jménem "Dívka s pomeranči"
Autor: Jostein Gaarder
Počet stran: 158
Stručný děj: Georgův otec zemřel když byl Georg ještě malý. Teď je mu patnáct a našel dopis od svého otce, kde otec popisuje, jak potkal dívku držící pomeranče a o jejich setkáních SPOILER dívka je Georgova máma a dají se tedy dohromady, což ale dojde prakticky každému ještě před tím než je to tam napsáno

Můj názor: Upřímně, bude to delší. V některých ohledech je tahle knížka úžasná, jinde absolutně šílená, nejsem si jistá, možná je to věkem nebo něčím, třeba mi jen příšerně nesedlo autorovo psaní, ale já to tak prostě vidím. Začněme ale od začátku. Tam jsem se málem nechala odradit už jen tím, že každou chvíli se objevila věta na styl "jestli se to chcete dozvědět, čtěte dál" což je prakticky reklama na zbytek knihy, aneb něco co mě dokáže vytočit. Udržela jsem se a neodložila jsem ji. Potom se objevil dopis, poslaný do budoucnosti, což, podle mě je naprosto geniální poslat dopis do budoucnosti, ať už komukoliv za jakýchkoliv okolností, třeba i sám sobě, abychom věděli, jací jsme byli třeba před rokem, dvěma.
Dál už tu byl řešen příběh tajemné dívky s pomeranči jako takový. Ten...mi přijde jako běžná, klasická romantika. Mají se rádi a dají se dohromady, tečka. Co se mi ale na něm strašně líbilo, byla lehce naivní a v realitě ze zdání neuskutečnitelná náhodná setkání, protože se jeví strašně šťastně, plné naděje a to je něco neuvěřitelně krásného.
Co se mi nelíbilo, byl ale hlavní hrdina, což můžu také narážet na psaní autora, které mi nejspíš prostě nesedlo. Je strašně přemýšlivý, možná až moc. Takový, až přechytřelý na patnáctiletého kluka, protože, nevím, přijde mi že by bylo lepší, kdyby příběh vyprávěl normální, patáctiletý kluk, ne rádoby génius. Poté, co strávil několik stránek vychvalováním svého referátu na mě začal působit jako Adrian Mole. Na druhou stranu je jeho přemýšlivost docela nevyrovnaná, protože SPOILER mu nedošlo že je dívka s pomeranči jeho matka a na konci knihy SPOILER dostal příšerný záchvat z toho že umře
(Teď mám v tom čtenářském deníku odstavec vhodný pro samostatný článek, k tomu se v blízké době snad dostanu, tady to tím ale nehodlám zahlcovat)
Dále mě rozčilovaly některé s prominutím "výlevy" jeho otce, takže to je asi dědičné. Pro příklad jeho otec popsal dvě stránky nad tím, že chce psát stručně.
Každopádně, i když mi velká část knihy nesedla, nesedlo mi autorovo psaní a postavy jsem zkritizovala dost, nelíbil se mi některý pesimistický přístup k životu jako takovému...stejně v knize můžu najít citaci, která se mi líbila a stejně jsem taky našla pár kladných věcí (snažila jsem se)
Citace: "Ale pokaždé, když jsem ve hře zemřeli, objevil se nový začátek a mohli jsme hrát znovu. Jak můžeme vědět, že neexistuje takové "new game" i v našich životech? Nevěřím tomu, skutečně ne. Ale snít o něčem nepravděpodobném má své jméno. Říká se tomu naděje."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama