Welcome sweetie~

Nudíte se hodně?

Rin + len dance by chuuCamiiPojďte mě zaspamovat! :3Rin + len dance by chuuCamii

blog mi pomalu umírá .-. chvilku strpení, snažím se to tu oživit :3
kašlu na to!! půl dne se píšu s blbinama do boxů a podobných kravin a pak se mi to smaže kvůli připojení .-. vím že to je hloupost ale beru to jako signál, že si mám dát minimálně pauzu. A taky mě to znamenitě naštvalo.

World of Possibilities 3

3. dubna 2015 v 10:14 | Renyu |  Píšu
Seděl jsem na Neině posteli v Neině pokoji, v Neině baráku. Byl to zvláštní pokoj. Moc...přeplácaný. Jedna stěna byla zaplavená fotkami. Fotkami na kterých byla ona nebo její kamarádi, byla to stěna plná zážitků. Pod fotkami měla postel s duhovým povlečením. Podlaha byla sice normální, dřevěná, ale potřpytěná třpytkami. Už jen z tohoto moje oči bolely. A to byl jen začátek. Růžový stůl, obrázky, plakáty, pastelky, fixy, nálepky, barevná skříň s hvězdami....její pokoj byl jako jiný svět. Bláznivý, veselý, a šílený svět. To bylo moc na mě.

"Nesu jahodový koktejl!" zvolala a přinesla na barevném talířku dvě skleničky.
"Hm, dík." ucedil jsem. Nechci doučování.
"Tak se tedy podíváme na matematiku!" usmála se na mě. Pomoc. Děsí mě. Jak se může tak usmívat nad matematikou? Matematika je čiré zlo!

"První co potřebuji je, abych tě přesvědčila, že matematika není tak strašná, jak ukazují ve škole!" pustila se do výkladu. Hm. To chci vidět. Ta mě nikdy nepřesvědčí.
"Matematika je úžasná věda, když se na ni podíváš. Tahle čísla..jsou..magická! Nejde jen o ty vzorečky! Jde o to, co se jimi dá vyjádřit! Jde o to, že..." takhle nadšeně a hloupě pokračovala celý zbytek odpoledne. Když konečně skončila, otevřela učebnici a se stejným nadšením pokračovala ve vysvětlování vzorečků. Nechápal jsem, kde se v ní bere tolik energie. To prostě normální člověk nemá. Ona vlastně není normální člověk. Jestli se považuje za normální, hrabe jí ještě víc. Nedalo se to poslouchat, tak jsem se o to ani nesnažil. Jediné co jsem pořádně slyšel a dokonce i sdílel v tu chvíli její nadšení byla věta "...tak pro dnešek to bude všechno, uvidíme se zítra!"
Moje nadšení ale netrvalo dlouho. Došlo mi, že tohle ztracené odpoledne, tuhle ztrátu času budu muset podstupovat denně. Nestačí jen, že ji uvidím každý den ve škole. Bude mě týrat svou obscéností i mimo ni. To bolí. Nejhorší na tom je, že jediná cesta jak se jí zbavit (mimo odstěhování se, což matka nikdy nepovolí) bude se matiku fakt naučit.
***
"Neie...není nádherná?" básnil už po stopadesáté Jack. Není. Je vlezlejší než on když básní nad její vlezlostí, kterou bere jako pozitivní vlastnost."Pořád tě tak baví?" zeptal jsem se.
"Zbláznil ses?! Samozřejmě že mě baví! Je dokonalá!" okřikl mne. Hm.
"Jacku! Ravene!" ozval se opět ten moc dobře známý hlas. Já jako obvykle začal dělat že tu nejsem duchem přítomen, tentokrát mě velmi zaujalo prázdné školní hřiště, které jsem viděl z okna.
"Ravene~!" zakňučela a začala do mě šťouchat prstem. To ji to doopravdy tak baví?
"Co sakra zase chceš?!" vybuchl jsem. V poslední době mi obvzlášť dělá problém se udržet.
"No..hehe, dostala jsem nápad že bych mohla pozvat svoje kamarády ze školy teď, když budou ty prázdniny na letní chatu, a nejvíc se bavím s vámi a Lucy, myslím že by nás to mohlo víc sblížit..co vy na to?" drmolila a nakonec se pořádně usmála. Ne. Ať ji to ani nenapadá. To by znamenalo ještě víc času stráveného s ní. Ne. prosím. Samozřejmě, já to vidím. Dokope mě tam. Prosím. Ne víc. Nechci víc Neie.
"Ano! Ano! Ano! To je úžasný nápad, Neie! Jsi skvělá! To nás perfektně sblíží! Pojedu tam moc rád!" nechal svoje halekání slyšet Jack. Tomu už to fakt leze na mozek. Nebo se nechal ovlivnit a zbláznil se jako Neie.
"Haha, jsem ráda že se ti ten nápad líbí, bála jsem se, že byste nechtěli jet, ale když vidím to vaše nadšení...co ty Ravene, mohl bys jet?" zeptala se. Ne. Nemohl. Ne. Mohl bych tu přece zůstat a užít si pár úžasných dní bez ní.
"Samozřejmě že by mohl!" dloubl do mě loktem Jack. Nesnáším tě za to, kamaráde. Tohle si u mě tedy pěkně odneseš..
"V tom případě fajn! Dohodnuto! Pojedeme na letní chatu!" zasmála se Neie a vesele odběhla.
Tohle mě jednou zabije.
Uff. Nesnáším svůj život.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama