Welcome sweetie~

Nudíte se hodně?

Rin + len dance by chuuCamiiPojďte mě zaspamovat! :3Rin + len dance by chuuCamii

blog mi pomalu umírá .-. chvilku strpení, snažím se to tu oživit :3
kašlu na to!! půl dne se píšu s blbinama do boxů a podobných kravin a pak se mi to smaže kvůli připojení .-. vím že to je hloupost ale beru to jako signál, že si mám dát minimálně pauzu. A taky mě to znamenitě naštvalo.

Březen 2015

World of Possibilities 2

28. března 2015 v 13:39 | Renyu |  Píšu
"Neie. Zdá se být dokonalá v každém ohledu. Dlouhé, rovné, zdravé hnědé vlasy, občas zapletené do copu, občas do nějakého malého culíčku. Nádherné, velké, modrošedé oči. Světlá pleť bez jakýchkoliv pupínků. Dlouhé nohy. Vypracované tělo. Vždy zářivý úsměv na tváři. Nádherný hlas. Působí sladce a nevinně, a zároveň energicky, a živě. Její známky jsou výborné..." Jack seděl a blábolil tyhle nesmysly celé dny od dne, co se Neie přistěhovala a překvapivě začala chodit do stejné školy jako já. Byla to náhoda jako prase, na druhou stranu docela uvěřitelná náhoda, protože v okolí zase tolik středních na výběr není. Navíc by k tomu skvěle nasvědčovala ta její vlezlost. Nechápal jsem, jak je možné, že mého nejlepšího kamaráda Jacka tak okouzlila. Dobře..má hezkou, vypracovanou sportovní postavu. To uznávám. Známky má perfektní. To by se mi taky hodilo. Jenže pochybuji že by mi ona pomohla s matikou, kde mám čtyřky. Ne. Ona si syslí známky zajisté jen pro sebe, ještě jsem neviděl, že by někomu pomohla. Zase tak hezká jak říká není. Až tak moc ne. A je neskutečně otravná. Tím svým úsměvem. Tím jak se snaží dělat všem společnost. Fuj. Je to vlezlé. Komu se může tohle líbit..?"Hej kámo...ty máš takovou kliku že se nastěhovala k tobě do ulice! Dokonce máš pokoj hned naproti jejímu pokoji...ty máš takový ŠTĚSTÍ!" zahlaholil závistivě Jack, bez kterého bych pravděpodobně nevěděl, že to, co mě každé ráno budí tím, že poklepe dlouhou tyčí na moje okno, a zapiští k tomu "dobré ráno" se jmenuje Neie.
"Ne, to tedy nemám." odsekl jsem. Už mě to jeho básnění přestává bavit. Rád bych ho posadil na moje místo, určitě by se mu to taky nelíbilo.
"Ale máš...co by za to dali jiní kluci, třeba já!"
"Pro mě za mě si to vezmi, klidně zdarma, rád se jí zbavím." prohodil jsem ledabyle. Položil jsem hlavu na školní lavici. Chce se mi spát.
"Jacku! Ravene!" ozvalo se dobře známé zapištění.
"Neie!!" ozval se Jack. Kdybychom byli v kresleném seriálu, měl by místo očí růžová srdíčka. Fuj.
"Ahoj Jacku! Co se stalo Ravenovi?" zeptala se, nahodila nejspíš svůj tupý výraz a ukázala prstem na moje tělo, ležící na lavici, a jasně dávající najevo, že s ní nechce mít nic společného.
"To nevím...ale pořád tu jsem já.." blábolil Jack. Kámo, takhle si holku nenajdeš...
Neie vzala moji propisku a začala jí do mě šťouchat, nejspíš aby zjistila, jestli žiju. Je tak otravná! To mě musí tolik pronásledovat? Štveš mě holka. Jdi s tím někam!
Nepřestává. Brzy mi asi vážně rupnou nervy.
"Co sakra chceš?!" už mi nervy ruply. Tohle se nedá. Někdo tak otravný jako je ona prostě nemůže existovat...nemůže..zmiz ty jedna mrcho. Doteď byl můj život lepší! Odejdi z něj prosím!
"Víš...jen mě napadlo...uhm nechci říct že jsi nějak hloupý, nebo tak, ale téměř propadáš z matematiky tak se tě ptám..jestli bys nechtěl pomoct?" zeptala se strašně přeslazeným tónem a lehce zčervenala. A taky se usmívala jako by dávala najevo, že jsem idiot. Nesnáším ji. Too udělala naschvál.
"J-já mám taky špatný známky z matematiky!" ozval se Jack, který to nejspíš viděl jako životní šanci, a dočista zapomněl, že předtím než se Neie nacpala do naší třídy, byl vyhlášen jako premiant.
"Ale..Jacku..vždyť ty máš vynikající známky!" podivila se Neie.
"Nemám! Zajisté že nemám!" zapřel a rychle schoval otevřený zápisník, kam si známky zapisoval, aby věděl, kde má problémy.
"Haha...jsi vtipný, ale Raven má problémy. Když si nedá pozor, což se stát může, mohl by i propadnout. To přece nechceš, ne?"
"Ne! To nesmíme dopustit! Ravene, musíš se učit!" odříkával rázně a já nabíral dojmu, že moc neví co vlastně říká.
Ostatně, on tady být neměl, doučování je jen mezi mnou a Neie, stejně jako plot, vzduch a kus trávníku mezi našimi pokoji. Brr, jen z té představy se mi dělá zle. Je nechutně blízko. A teď by se ke mně dostala ještě blíž. Ale ona není ten typ co by doučování nabízel každému - nebo jsem si toho zatím nevšiml. Určitě jí o něco jde. A jak ji znám (neznám! Neznám! Já ji znát nechci!) tak si to asi vynutí. Ne, na to nesmím přistoupit.
"Já mám matiku náhodou pod kontrolou." ozval jsem se taky, aby se přestali dohadovat o mém doučování beze mně.
"Ne, to nemáš. Je to moc dobře vidět." odpověděl, jako v transu Jack. Až tahle konverzace skončí a on se vrátí do normálu, může se těšit na pořádnou facku.
"To máš pravdu, Jacku. Raven nutně potřebuje matematiku."
"Matematiku! Matematiku!" zajásal Jack. Ten už má vážně dost.
Musím ho zachránit, než se ztrapní. Přece jenom, i když mě naštval, je to pořád můj kamarád.
"Dobře, tak já za tebou přijdu." nedokázal jsem uvěřit tomu co jsem právě řekl. Ne, já za ní jít nechci....ne...ne..
"Dobře, tak domluveno!" usmála se a konečně odkráčela pryč.
Ne.
Ne.
Ne.
To doučování bude moje jasná smrt.
Uff. Nesnáším svůj život.

World of Possibilities 1

26. března 2015 v 20:06 | Renyu |  Píšu
Přináším první díl těchto povídek, třeba to bude i někdo číst :'D
Enjoy it >w<

World of Possibilities - nové povídky :3

26. března 2015 v 20:03 | Renyu |  Píšu

O čem že to zase je?
Určitě jsme někdy slyšeli "nic není nemožné" nebo "všechno je možné"
Jestli je ale vše možné, je možné aby bylo něco nemožného?
***
V jedné vzdálené galaxii se nachází úplně jiný svět. Svět, kde je možné opravdu všechno, nezávisle na tom, co se stalo dřív. Je možné, že kvůli tomu, že jste snědli jablko na vás spadne slon.
A proč?
Tomuto světu nevládne žádný král. Není potřeba. Vládne mu vaše první myšlenka.

Odhadovaný počet povídek
13 cca

Žánry
Školní život, Nadpřirozeno, Komedie, Romantika, Přátelství

Mýt nebo bít?

20. března 2015 v 19:44 | Renyu |  Téma týdne
Jsem.
Mám?
Jsem sám.
Mám psa.
Proč mám být sám?
Mám bít psa?
Nebo mám být psem?
Kde se tu vlastně ten pes vzal?
Měla tu být jen čtyři slova.
Jenže když tu štěká, musí tu být dál.
Psi se nebijí.
Jsou roztomilí.
Mají roztomilost.
A já mám psa.
Nebo má pes mne?
Štěká, štěká a já mu nerozumím.
Jsou psi inteligentní a věrní?
Nebo to je mýt?
Kam mě to vede?
Mám tu stále být?
Proč stále štěká?
Jede tam auto?
Já auto nemám.
Nemám ani řidičák.
To nemá ani pes.
Asi jsme si rovni.



Když budete bezmyšlenkovitě psát, první co vás napadne, dopadnete jako já.

Vyhýbám se tomu co to jde

15. března 2015 v 18:06 | Renyu |  Téma týdne
Nemám ráda témata o životě, o budoucnosti a podobných ptákovinách.
Z čistě trapného a hloupého důvodu - neumím o nich psát.
Bude to pravděpodobně proto, že jsem člověk co neplánuje dál než na vzdálenost půl roku. A už to je pro mě dost dalek doba.
Doopravdy.
Narozdíl od svých vrstevníků nemám nejmenší představu co bych chtěla dělat až budu velká (ani obrazně), jak by měl vypadat můj partner, jestli se odstěhuju někam, a jestli to někam bude za hranice, nemám ani tušení o tom, jestli bych raději žila v bytě nebo domě.
A upřímně, ani mi to nijak nevadí.
Protože ať chci jak chci, mě je prostě takhle vzdálená budoucnost ukradená. Samozřejmě - nechci skončit na ulici a každý den prosit lidi aby mi dali alespoň dvě koruny na rohlík.
Nedokážu myslet na něco tak dalekého.
Já žiju tady.
K čemu mi je mít nějaký sen, a toužit po životě až budu starší? A až budu starší zase jen vzpomínat na doby kdy jsem byla mladší?
K čemu mi to je?
Teď jsem tady. Jsem malá rozmazlená puberťačka řešící pupínky, kamarády, svoji váhu, někdy otravnou sestru a známky ve škole. Řešící možná malé, ale pro ni dost velké problémy. Proč bych měla přemýšlet nad problémy co tu budou za dvacet let? Já si chci užít těch současných, za dvacet let už nebudu moci řešit kraviny jako jestliby bylo lepší uplatit sestru čokoládou nebo karamely.
Asi mě moc lidí nepochopí. Protože ti, kteří mají celý život sen, o tom jak se stanou např. slavnými herci, úžasnými rodiči nebo odcestují za hranice stěží pochopí takovouto lehkovážnost.
Možná mám někde v hloubi duše zarytou fobii z budocnosti, nebo z plánování, proto se tomu tak vyhýbám.
Každopádně...řešit se mi to nechce.
A jaký je váš vztah k plánování

71 důvodů proč je 71 nejlepší číslo

9. března 2015 v 19:52 | Renyu |  Splácaniny
Jak ti, kteří mě trochu znají vědí, jsem šílená na tohle číslo. Mám ho víc než jen ráda, prakticky jsem mu vytvořila začátek pro vlastní kulturu.
A abych vysvětlila proč vlastně, máte tu 71 důvodů proč je 71 tak úžasná.
VAROVÁNÍ: Článek obsahuje jak historické fakty, tak nesouvislé plácání. Sepsat 71 bodů není vážně lehký ať se jedná o cokoliv.