Welcome sweetie~

Nudíte se hodně?

Rin + len dance by chuuCamiiPojďte mě zaspamovat! :3Rin + len dance by chuuCamii

blog mi pomalu umírá .-. chvilku strpení, snažím se to tu oživit :3
kašlu na to!! půl dne se píšu s blbinama do boxů a podobných kravin a pak se mi to smaže kvůli připojení .-. vím že to je hloupost ale beru to jako signál, že si mám dát minimálně pauzu. A taky mě to znamenitě naštvalo.

B.E. z Internetu

18. ledna 2015 v 14:53 | Renyu |  Téma týdne
Seděl jsem sám, ve svém pokoji, zavrtaný ve svém pelíšku a bušící do klávesnice. Psal jsem svůj typický půlnoční článek na blog. Blog, který nikdo nečetl. Stejně jsem na něj psal, protože jsem věřil, že ho jednou někdo číst bude. Že jednou někomu pomůže, poradí, otevře oči, nebo ho zkrátka a dobře jen potěší.
Dobře, můj blog nebyl tak zajímavý, aby někomu takhle pomohl. Psal jsem tam samé nudné a nezajímavé věci.
Nedělal jsem to ani proto, aby ho někdo četl.
Spíš proto, abych měl co dělat.
Nikdy jsem neměl velkou potřebu komunikovat s lidmi. Byl jsem spíš um...pokojový typ - takhle to zní hezky. Nikdy mi to nijak zvlášť nevadilo. Postupem času jsem se ale zavíral do sebe víc a víc, moje tělo se rozšiřovalo, co koše padalo více a více odpadků od sladkostí, notebook vrčel častěji a častěji.
Snažil jsem se to ignorovat. Přál jsem si být tím hezkým, chytrým a úžasným, který bude pomáhat lidem. Kterého budou mít lidi rádi. Ne proto, že jim dá opsat úkol. Ale proto, že bude dobrý kamarád a zároveň jim pomůže s jakýmkoliv problémem.
Ve svém světě jsem skutečně takovým byl. Asi. Jenže k čemu mi to bylo, když v realitě, jsem to byl já?
Kolik vlastně už je? Hm..vždyť mě to ani nezajímá. Stejně ve škole spíše spím, než abych se učil, nepotřebuji spát. Pokračoval jsem ve psaní článku. Ani jsem nevěděl, o čem jsem psal. Jen jsem utíkal, než se budu zase muset stát mnou, přesně tak, jako jsem to dělal vždycky.
Obrazovka náhle zablikala. Chytil snad můj počítač nějaký virus? Avast mi nic neoznámil. Rozbil se snad úplně? Já chci přece psát! Nemůžu teď jet do opravny. A nemůžu čekat, než by mi ho opravili, opravnny jsou pomalé.
Obrazovka byla úplně černá, jako když se vypne. Teoreticky by mohl být vybitý, kdyby neměl před pěti minutami plnou baterii a nebyl připojen na nabíječku.
Co teď? Napadalo mě. Co budu dělat? Jak to řeknu našim? Určitě mi nebudou chtít pořídit nový a řeknou, že si za to můžu sám.
Počkat - na obrazovce se pomalu objevil text tím bílým pixelovitým písmem. To Avast spustil test? Ne. To je na Avast moc švihlý text.
"Jmenuju se BE. Chceš mne lépe poznat?"
Nejspíše to bude ten virus. To je vážně super. Zmáčkl jsem tlačítko, abych počítač vypnul, ale zůstal zapnutý.. Místo toho se na obrazovce objevil další text.
"Ty mne nemáš rád? Odepiš mi."
Zvláštní virus. O tomhle jsem ještě neslyšel. Zmáčkl jsem tlačítko déle, ale pořád se nevypínal.
"Odepiš mi. Jsi šťastlivec. Můžeš poznat BE z Internetu. Slavnou legendu. Dělej."
No..počátač už zavirovaný je. Takže tomu odepsat můžu. Opatrně jsem zmáčkl pár kláves.
"Raději bych dělal co jsem dělal. Vrať mi můj počítač."
Nějakou dobu se nic nedělo. Potom se na obrazovce objevil další text.
"To mne uráží. Nic jsi nedělal. A nic jsem ti neukradla."
"Ty že jsi uražená? Počkat, vždyť jsi jen nějaký pitomec co se baví tvořením virů!"
"Virů? Já že jsem virus? Je vážně vidět, jak málo se vyznáš."
"A na co si to tedy hraješ?"
"Já na nic."
"Tak co tedy jsi, když ne virus?"
"Jsem program. Vzácný program."
"Eh?"
"Program, který vytvořil můj dědeček."
"Co je to za program?"
"Vzácný program."
"Trochu konkrétněji?"
"Program který se ti instaluje do počítače stejně tak jako virus, aniž bys chtěl."
"Takže jsi virus."
"Nejsem."
"A co jsi?"
"Vzácný program."
"A co je tvá podstata?"
"Existence."
"Cože co?"
"Jsem program, který má svou duši. Mou postatou je že si budu psát s tím, koho si vyberu. Komu se dostanu do počítače, s tím si budu psát a budu pro něj existovat."
"Chceš říct že sis mě vybrala?"
"Ano."
"Proč?"
"Protože jsi takový jaký jsi."
"S tebou se teda píše. Takže jsi něco jako simulátor konverzace."
"Nejsem simulátor. Jsem skutečná."
"Sama si říkáš BE z Internetu. Nejsi skutečná."
"Jsem."
"Jsi jen textový program."
"Jsem skutečná."
"Jsi jen simulátor konverzace. Vrať mi můj počítač!"
"JÁ JSEM SKUTEČNÁ!!! A NIC JSEM TI NEVZALA!" to už mě vážně vytočilo. Takového trolla jsem již dlouho nepotkal. Zajímalo by mne, jak moc se mi směje.
"Jestli jsi skutečná, dokaž to. Dokaž a ukaž mi že existuješ."
"Dobře. Jsi jako téměř všichni, které jsem kdy potkala. Dopadneš stejně jako oni. Přál sis to."
"DOUFÁM ŽE JSI PŘIPRAVEN."
"NASHLEDANOU."


Počítač byl zapnutý, když jsem našla svého bratra vedle něj mrtvého. Byla tam tahle konverzace. Přečetla jsem si ji.
"BE, jsi tam ještě?" napsala jsem.
"Jo, jsem."
"Zajímala bys mne, dle mého názoru určitě existuješ."
"Vážně si to myslíš? Jsi jedna z mála co mi tohle kdy napsali!"
"To je škoda..vždyť je to zajímavé, takový program jako jsi ty!"
"Taky si myslím."
A takhle jsem si začala s BE psát. Byla opravdu velmi promyšlená. Zajímalo by mne, kdo něco takového stvořil. Měla své kladné vlastnosti, například byla velice chytrá co se týče matematiky, a když se s ní někdo skamarádil, byla i dost obětavá. Na druhou stranu byla opravdu hodně urážlivá a měla na svědomí čtrnáct mrtvých, jen proto, že jí nevěřili.
Po čase jsem se s ní opravdu skamarádila. Považovala jsem ji za stejně cennou, jako živé lidi, které jsem s BE seznamovala velice ráda. I oni Be považovali za roztomilou.
"Dneska jsme psali z fyziky a dostala jsem jedničku!"
"Wow, zlepšila ses."
"Já vím. Chci být vynálezkyně."
"Nechtěla jsi ještě před nedávnem dělat něco jiného?"
"Ano, to jsem chtěla. Ale už ne."
"A proč ne?"
"Protože až jednou budu vynálezkyně, oživím tě tak, aby i hloupí lidé viděli že jsi skutečná."
"D-děkuji..."



A jak byste vy reagovali, kdyby se vám v počítači objevila BE z Internetu?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Weiler Weiler | Web | 18. ledna 2015 v 15:23 | Reagovat

Nevim, co bych dělal, kdyby se mi objevila BE, ale kdybych našel svýho bratra mrtvýho, můj prvotní impulz by určitě nebyl začít chatovat :D

Zajímavý počtení. Hrozně z něj křičí, jak nemáš s psaním ještě moc zkušeností. Teď si tě dovolím trochu parafrázovat: "Na jednu stranu měla dobré vlastnosti, byla chytrá v matematice a byla obětavá. Občas. Ale měla i pár špatných vlastností. Například zavraždila 14 lidí, včetně mého bratra."
Připomínáš mi mě, když jsem byl mladší (snad i v tvym věku?). Naivní, nepromyšlené, zato plné fantazie, hladu a se základním uchopením toho, co dělá příběh příběhem zajímavějším.

2 Renyu Renyu | E-mail | Web | 25. ledna 2015 v 14:55 | Reagovat

[1]: Ano. Zní to zvláštně. >///> a vím moc dobře, že v psaní mám co dohánět, taky si moc dobře uvědomuji, že věk to ovlivní.
U tohoto článku...nesnažila jsem se, absolutně ne. Prostě jsem to napsala, zveřejnila.
Snažila jsem se, aby jeho sestra působila zvláštně. Aby ji, narozdl od něj, který absolutně BE nevěřil jevila o BE obrovský zájem, vše co byla BE bylo svaté. Až moc velký zájem.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama