Welcome sweetie~

Nudíte se hodně?

Rin + len dance by chuuCamiiPojďte mě zaspamovat! :3Rin + len dance by chuuCamii

blog mi pomalu umírá .-. chvilku strpení, snažím se to tu oživit :3
kašlu na to!! půl dne se píšu s blbinama do boxů a podobných kravin a pak se mi to smaže kvůli připojení .-. vím že to je hloupost ale beru to jako signál, že si mám dát minimálně pauzu. A taky mě to znamenitě naštvalo.

Dětem záleží na tom, kdo je kamarád - aneb moje první recenze: CHLAPEC V PRUHOVANÉM PYŽAMU

13. prosince 2014 v 19:13 | Renyu |  Knihy~
Tak píšu svoji úplně první recenzi. ^^


Autor: John Boyne
Rok vydání: 2006
Počet stran: 167
Knížka je o devítiletém chlapci, jehož táta pracuje v koncentračním táboře. Chlapec jménem Bruno vede vcelku normální dětský život, hraje si s kamarády, chodí do školy, rád jí čokoládu a čte si. Jediné, co ho trošku trápí je fakt, že nemá ponětí, co jeho tatínek vlastně dělá, občasné rodinné hádky, kamarádky jeho sestry a podivné věci, co se v poslední době děly, jako například, že večer musí zhasnout a nemůže si dál číst.
A tak to trvá až do jednoho dne, kdy vidí rodinnou služebnou balit jeho věci a je mu oznámeno, že se stěhují. Dům, kam se přestěhovali a celé to místo bylo naprosto odlišné - místo pěti pater měl tento domov jen tři, vše bylo špinavé a zasmušilé. Nikde kolem nebyly žádné jiné děti, a Bruno se dokonce natolik nudí, že se začíná bavit se svou sestrou. Jednoho dne se však podívá z okna, a vidí lidi, za podivným plotem, v pruhovaných pyžamech.
SPOILER: Ti lidé byli samozřejmě Židé. Jednou, když se opravdu hodně nudí, vydá se na průzkum a přijde až k plotu, kde potkává chlapce jménem Šmuel. Rychle se spolu skamarádí a i když jsou každý z jiného místa, rozumí si. Bruno, kterému se nelíbí, jak je Šmuel hubený nosí kamarádovi jídlo, a před všemi kamarádství tají. O rok později mu sestra vysvětluje, kdo jsou Židé, považuje je stejně jako všichni kolem za odpad lidstva, což Bruno nechápe. Má rád svého kamaráda a je mu jedno, kdo je. O pár týdnů později však jeho maminka rozhodne, že bydlení vedle koncentračního tábora má plné zuby a chce s dětmi odjet zpátky domů. Bruno se jde naposledy rozloučit se Šmuelem - tím, že spolu půjdou hledat Šmuelova zmizelého otce. Po pár chvílích se ale stane něco, po čem ani jednoho nikdo nikdy neuvidí.
Kniha je celkově psána velice dětsky o naprosto nedětském tématu, což je ale dle mého názoru správně rovnou z dvou důvodů - tím prvním je, že hlavnímu hrdinovi je devět a taky právě díky dětskému stylu psaní se k tomu tématu mohou přiblížit i děti.
To dětské psaní ještě zajišťuje, že je velice dobře čtitelná, lze ji v pohodě přečíst za odpoledne, k tomu se přidává i poutavý děj.
Co se týče postav, i ty jsou vcelku propracované. Nejvíce jsem si oblíbila Gretel - sestru Bruna. Má poměrně změny nálad, jak k jejímu věku patří, a vždy má pravdu, i když ji nemá, a pokud ji opravdu, zcela výjímečně náhodou nemá, bratr je blbec, ale ve skutečnosti si ho váží a má ho strašně ráda.
Nejvíce mě na knize však zaujalo jak krásně ukazuje, že děti mají někdy i více rozumu než dospělí. Dítěti je totiž sakra jedno, jestli ten kluk před ním je Němec, Žid, Angličan, Křesťan.

Této knize bych mohla vytknout snad jedinou věc. A tou věcí jsou její předposlední dvě věty. (knihu nemám u sebe, nepamatuji si je přesně, slovo od slova)
To se ví, stalo se to dávno. A už se nikdy nic podobného nebude opakovat.
Tyhle dvě věty mi prostě kazí dojem z knihy. Ta první zní jako by všechno smetla. Uvádí člověka do pochybností, že si autor byl jistý, co chce knihou říct. Odlehčuje celý příběh a postava Bruna, jeho rodiny a přátel mizí. Situace se už nezdá být tak vážná.
A ta druhá vám dává dojem jistoty. Falešné jistoty. Že už nikdy lidi nebudou tak hloupí a že nebudou soudit.
Jak naivní. Možná..že už to nebude nikdy tak zlé, nebo to nebude přímo proti Židům...ale můžeme si být jisti..že se nikdy nic podobného nebude opakovat?
Můžeme si být opravdu stoprocentně jisti?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Leetoile Leetoile | 2. června 2015 v 20:52 | Reagovat

Poslední dvě věty nejsou pravda.
Jsou něco mocnějšího.
Jsou prosba.

2 Renyu Renyu | E-mail | Web | 2. června 2015 v 21:23 | Reagovat

[1]: Ty vado to je dávno *zakašle* já si to po sobě musela celý přečíst aby mi došlo na co reaguješ qnq
Nejsou pravda, to určitě ne. Prosba...ty to umíš tak dokonale vystihnout qwwwq mně by to prakticky nenapadlo..děkuji za to.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama